Obcházení kolem Hory

Arunáčala je samostatně tyčící se hora z dobře rozeznatelným vrcholem, který je dobře pozorovatelný z mnoha míst. Podobně, učení Ramany Maharišiho je mnoho lidmi popsáno jako vedoucí k samostatnému vrcholu Sebedotazování s důrazem na oddělení myšlenky „já-jsem-tělo“. Dokonce tak, jako Arunáčala vypadá být složena z mnoha menších kopců, každý se svým vlastním vrcholem, tak i učení Ramany Maharišiho zdánlivě upřednostňuje mnoho rozdílných duchovních praktik. Jedna taková praxe je obcházení kolem Hory Arunáčaly, o vzdálenosti asi 14 km.

Chůze kolem Hory se nazývá Giri pradakšina. Pradakšina znamená akt chůze kolem jakéhokoliv svatého místa ve směru hodinových ručiček, s tím, že pravá strana oddaného je namířená směrem k objektu uctívání. ‚Giri‘ znamená Hora; takže Giri pradakšina znamená kráčení kolem Hory Arunáčaly.

Devaraja Mudaliar konstatuje vMých vzpomínkách na Bhagavána::

Vzhledem ke své lenosti a možná, do určité míry díky mému pohrdavému smyslu nadřazené moudrosti, která považuje mentální uctívání za dostatečné bez podstupování jakéhokoliv fyzického odříkání, třeba jako chůze pěšky naboso 14 kilometrů, tak dokonce poté, co jsem začal žít v ašrámu trvale, nechodil jsem okolo hory tak, jako většina ostatních. Nicméně, ze všeho, co jsem viděl a slyšel, jsem cítil, že na pradakšině musí být opravdu něco výjmečného. Proto jsem často Bhagavána obtěžoval otázkami, zdali podstoupit takovou námahu je opravdu tak důležité. Podstatou toho, co mi bylo řečeno, jako výsledek mé konverzace s Bhagavánem na toto téma bylo následující:

„Pro každého je dobré kroužit okolo Hory. Dokonce ani nezáleží na tom, jestli v pradakšinu věří anebo ne, stejně tak jako oheň popálí všechny ty, kteří na něj šáhnou, bez ohledu na to, jestli tomu věří nebo ne, stejně tak Hora prospívá všem, kteří okolo ní chodí.“ Jednou mi Bhagavan řekl: „Proč se pořád zabýváš všemi těmi otázkami ohledně účinnosti chození kolem Hory? Cokoliv získáš nebo ne, získáš přinejmenším výhodu dobré fyzické kondice.“

Bhagavan doufal, že přinejmenším aspoň toto bude jasné mému mdlému intelektu. Při jiné příležitosti mi řekl: „Jdi okolo Hory aspoň jednou. Uvidíš, že tě to bude přitahovat.“ Také jsem si povšiml, že kdokoliv přišel a Bhagavanovi řekl, že začíná pradakšinu, jakkoliv byl starý nebo churavý, Bhagavan jej nikdy ani v jednom případě od tohoto nezrazoval, ale maximálně poznamenal: „Můžeš kráčet pomalu.“

Nyní jsem již pevný zastánce Giri pradakšiny, stejně tak jako každý jiný oddaný Bhagavána, ačkoliv přizpůsobuji frekvenci mých okruhů mému věku, zdraví a síle a rovněž námaze, kterou tomu mohu rozumně obětovat.

V Dopisech z Ramana ašrámu můžeme číst, že Bhagaván řekl: „Velkolepost Giri pradakšiny byla obsáhle popsána v ‚Arunáčala Púrana‘. Bůh Nandikesa položil Sadašivovi stejnou otázkou a Sadašiva odpověděl následovně: ‚Jít okolo Hory je prospěšné. Slovo ‚pradakšina‘ má typický význam. Písmeno ‚Pra‘ znamená odstraňování všech druhů hříchů; ‚da‘ znamená uspokojení tužeb; ‚kši‘ znamená osvobození od budoucích zrození; ‚na‘ znamená vysvobození skrze džňanu.‘ Opravdu, není jednoduché popsat radost a štěstí, které lze obdržet skrze pradakšinu. Tělo se unaví, smyslové orgány ztratí svou sílu a všechny tělesné aktivity jsou vstřebány dovnitř. Takto je možno zapomenout sám na sebe a dostat se do stavu meditace. Jak chůze pokračuje, tělo se automaticky harmonizuje stejně jako ve stavu nějaké jógové ásany. Tělo se tedy fyzicky uzdravuje, kromě toho, se na Hoře nachází hodně druhů léčivých bylin. Vůně těchto bylin, která se vznáší vzduchem, je prospěšná pro plíce.“